kastrovat

Czech

Etymology

From Latin castrō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkastrovat]
• Hyphenation: ka‧s‧t‧ro‧vat

Verb

kastrovat impf or pf

1. to castrate

   Synonym: klestit

Conjugation

Conjugation of kastrovat

infinitive kastrovat, kastrovati active adjective kastrující, kastrovavší verbal noun kastrování passive adjective kastrovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person kastruji, kastruju (coll.) kastrujeme — kastrujme 2nd person kastruješ kastrujete kastruj kastrujte 3rd person kastruje kastrují, kastrujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive kastrovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate kastroval kastrovali kastrován kastrováni masculine inanimate kastrovaly kastrovány feminine kastrovala kastrována neuter kastrovalo kastrovala kastrováno kastrována transgressives present past masculine singular kastruje kastrovav feminine + neuter singular kastrujíc kastrovavši plural kastrujíce kastrovavše

Related terms

• kastrace f
• kastrovaný
• vykastrovat

Further reading

• “kastrovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kastrovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kastrovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025